DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola osmdesátá devátá

18. april 2015 at 14:50 | Marisol |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
Dům Caineových:
Ještě téhož dne volá Marisol Katherine a ostatním, že se konečně může s nimi setkat. Odpověď od nich byla, ale překvapivá...
Marisol: No tak holky. Nemůžu za to, že jsem musela jezdit s tátou do laboratoře. (řekla naštvaně)
Judy. No jistě...! (sykla)
Marisol: Mrzí mě to...
Julie: Tebe vždycky! (řekla naštvaně a v telefonu se ozvalo hlasité pípání)
Marisol se zhluboka nadechla. Po chvíli, když si to vše srovnala v hlavě vzala klíče od auta a jela za Johnem...

Miami West:
John: Ahoj... Vypadáš nějak sklesle. (řekl, když se posadil na židli)
Marisol: Těžkej den... (podotkla)
John: Táta? (zeptal se)
Marisol: Ne... (odpověděla) Judy a... (řekla a ani to nemusela dopovědět)
John: To mě mrzí... (podotkl a chytil Marisol za ruku) Hmm... Možná ti pomůže to, že mám za týden první stání.
Marisol: No páni...! (vyhrkla ze sebe)
John: Nevíš o tom? (zeptal se udiveně)
Marisol: Ne dozvídám se to až od tebe! (řekla hořce)

V laboratoři - Horatiova kancelář:
Marisol přijela do laboratoře za svým otcem. Skoro měla na jazyku to, že má John za týden první stání u soudu. Ale udržela se...
Seděla na židli v jeho kanceláři a dívala se skrz skleněný stůl na zem. Její otec jí chvíli pozoroval a pak si sedl na proti ní.
Horatio: Je všechno v pořádku? (zeptal se)
Marisol: Myslím si, že ano... (odpověděla)
Horatio: Opravdu?
Marisol: Ano...
Horatio: Dobře. Hmm... Dneska si nejela za Katherine a...? (zeptal se a ani nestačil doříct to co chtěl, protože mu Marisol skočila do řeči)
Marisol: Nechci už dělat nic za tvými zády. (podotkla)
Horatio: To slyším rád. (řekl a usmál se)
Marisol: Jistě...
V tu chvíli přišla Horatiovi zpráva. marisol pochopila, že má její otec hodně práce a tak raději odjela domů...
Marisol: Pojedu domů... (řekla z ničeho nic)
Horatio: Odvezu tě.
Marisol: Jsem tady autem. A ty máš hodně práce. (podotkla)
Horatio: Hmm... Dobře. (poznamenal) Jeď opatrně. (dodal)
Marisol: Já vždycky. (řekla a odešla)

Dům Caineových:
Marisol si psala přes skype s Katherine. katherine se jí omlouvala za to co se stalo odpoledne. A taky se jí to snažila jakkoliv vynahradit. Marisol jí to z dobré vůle odpustila a to i z toho důvodů, že je to její nejlepší kamarádka.
Z chatu:
Katherine: "Moc mě to mrzí Mari... To byl nápad Leny. Já do toho nemohla zasahovat." Marisol: "Hmm... Jo já vím... Pochopila jsem to." Katherine: "Takže odpuštěno?" Marisol: "Jo. Odpuštěno." Katherine: "Skvělý Něco nového o Johnovi?" Marisol: "Za týden má první stání soudu." Katherine: "To ti řekl táta nebo John?" Marisol: "Táta by mi to neřekl... Takže John." Katherine: "Aha... Kdybych to co se stalo odpoledne ti mohla nějak vynahradit, řekni."

Pozdě v noci se domů vrátil Horatio. Marisol však už spala a o tom, že jí přišla omluvná zpráva na skype od Judy, neměla ponětí.
Přišel však na to její otec a dokonce si i přečetl celý dnešní chat s Katherine. A byl dost překvapený, že jeho dcera chodila za jeho zády do vězení za Johnem.

Příště čti:
Po prvním Johnově stání u soudu uběhly již dva týdny. Za ty dva týdny se toho hodně změnilo.
Pozdě večer kdosi zazvoní na zvonek domu Caineových. Otevřít jde Marisol. Ve dveřích však stojí někdo koho by sama nečekala... Je to John, který je navíc celý od krve a přímo před Marisol padne do bezvědomí.
Kdo tedy zabil Christinu Buttlerovou? Byl to John? anebo se na scéně objeví někdo nový?
To vše a mnohem víc se dozvíte v následujících kapitolách.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement