DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola osmdesátá

10. january 2015 at 20:06 | Marisol |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
Ve škole:
Marisol čekala ve škole na Johna, který ještě musel jít za trenérem baseballu. Nečekala však, že jí opravdu napadnou Lena a spol…
Lena: Ahoj Marisol. Dlouho jsme si nepopovídaly. Co říkáš? (řekla a zasmála se)
Marisol: O co jde? (zeptala se)
Judy: Tak za prvé, pořád jen žaluješ svému tatínkovi a my za všechno můžeme. Ty se jen nevinná holčička co nikdy nic neudělala! (sykla)
Marisol: Já svému tátovi nic neřekla... (bránila se)
Judy: Tak nám řekni, proč včera jel za námi na hřiště? Hmm...
Marisol: Já nechtěla aby tam jel. Ale... (nestačila ani doříct to co chtěla a Julie jí skočila to řeči)
Julie: Ale, ale... Jsi prostě rozmazlená poručíkova dcera, co se ze všeho, co udělá vyvlíkne. (poznamenala) Hmm... Nemám pravdu holky? (zasmála se)
Christina: Ano Juls, máš. (přikývla)
Marisol: Mrzí mě to...
Lena: Hmm... To teprve bude. (zasmála se a narazila Marisol na skříňky)
Marisol: Proč to děláte? Co jsem vám udělala? (ptala se stále dokola)
Lena, Judy, Julie ani Christina jí však neodpověděly. Jen zasmály... Poté jí Christina narazila obličej na skříňku tak moc až jí z tváře začala téct krev.
Všechny se začaly smát, když se Marisol svírala v bolestech. Když, ale slyšely hluk, utekly...
John: Marisol, jsi v pořádku? (zeptal se starostlivě)
Marisol: Jo... To nic není... (odpověděla)
John: Kdo ti to udělal? Byly to Lena a...? (zeptal se ani nemusel doříct to co chtěl)
Marisol: Jo... Prosím neříkej to mému tátovi. Řeknu mu, že se mi to stalo při opravě na lodi. (řekla se slzami v očích)
John: Ale Marisol...
Marisol: Prosím Johny....
John už nic neřekl, a otřel Marisol kapesníkem krev z tváře. Oba poté odešli.

Dům Caineových:
Uběhly asi čtyři hodiny a Marisol už byla doma. Nejvíc se bála toho co se stane až uvidí její otec její zranění... Měla strach, že jí prokoukne...
Marisol byla ve svém pokoji. Když se však ve dveřích jejího pokoje objevil její otec a všimnul si jejího zranění lhala mu...
Horatio: Ahoj Marisol. Hmm..., myslel jsem, že budeš ještě s Johnem. (řekl, když se objevil v jejím pokoji)
Marisol: John musel jet domů...
Horatio: Jistě. (podotkl) Co je to Marisol? (zeptal se, když si všimnul jejího zranění na tváři)
Marisol: Ehm... stalo se mi to, když jsem pomáhala Johnovi opravit loď... (odpověděla)
Horatio: Marisol, tohle se ti nestalo při opravě lodi. Kdo ti to udělal? (zeptal se se zvýšeným hlasem)
Marisol: (chvíli mlčela) Lena a... (řekla potichu)
Horatio: Tak tohle je už opravdu moc! Pojedu si promluvit s jejich rodiči... (rozčilil se) Byla tam i Kathrine? (zeptal se)
Marisol: Ne... (odpověděla) Ona mě před nimi varovala. A já jsem jí nevěřila. (dodala potichu)
Horatio: Co prosím?!
Marisol: Nevěřila jsem jí, protože jsem si myslela, že je to nějaká past...! (sykla) Promiň, tati...
Horatio: Hmm... To nic. (podotkl) Víš kde Lena bydlí?
Marisol však nic neřekla a jen sklopila hlavu.
Horatio: Marisol no tak, řekni mi to. (pobízel jí)
Marisol: Stejně to nijak nepomůže... Udělaly mi to ve škole... (poznamenala)
Horatio: Alespoň to zkusím. (řekl a dal Marisol blok a tužku) Napiš mi jejich adresy.
Marisol nezbývalo nic jiného než svému otci ty adresy napsat. Její otec ještě v ten večer odjel za rodiči Leny, Julie, Judy a Christiny...

Dům Riemsových:
Horatio jel k Riemsovým, kde by měly být Julie, Judy, Lena a Christina. Všechny čtyři se vždycky takhle scházely. A návštěva poručíka Cainea je hodně překvapila.
Katherine: Takže jste to udělaly? (zeptala se nechápavě)
Judy, Julie, Christina a Lena zrovna volaly Katherine přes skype. A Katherine nevěřila tomu, že opravdu Marisol napadly...
Lena: Zasloužila jsi to! (sykla)
Katherine: Měly by jste se stydět.
Christina: Ani náhodou...
V tu chvíli dorazil k domu Riemsovým Horatio. Otevřít mu přišla Juliina matka a vše si dopodrobna vyslechla, a sama nevěřila tomu jí poručík Caine řekl.
Barbara: Dobrý večer poručíku. Co se stalo? Udělala snad něco Julie? (zeptala se udiveně)
Horatio: Ano i ne... (odpověděl)
Barbara: Pojďte dál.
Horatio: Děkuji.
Když odešli do kuchyně a posadili se ke stolu začala se Barbara vyptávat na svojí dceru. Horatio jí všechno řekl...
Barbara: Chcete tím, říct, že Julie a ty její povedené kamarádky napadly vaší dceru? (zeptala se)
Horatio: Ano. (odpověděl po pravdě)
Barbara: Dobrá..., počkejte. Všechny čtyři jsou tady, zavolám je.

Příště čti:
Přiznají se Judy, Julie, Lena a Christina k tomu, že napadly Marisol? A odpustí si už konečně a usmíří se?
To vše v příští kapitole...
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement