DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola sedmsesátá šestá

29. october 2014 at 12:30 | Marisol |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
Dům Caineových:
Marisol seděla na posteli s hlavou schoulenou do klína. Z očí jí tekly slzy…, moc dobře totiž věděla co jí za dva týdny čeká…
Horatio: Marisol… (řekl, když vešel do jejího pokoje) Hmm… je všechno v pořádku? (zeptal se)
Marisol: (zvedla hlavu a položila jí na koleno) Snad ano... (odpověděla zamlkle)
Horatio: (se posadil vedle Marisol) Co se stalo Marisol? Je to kvůli tomu soudu? (zeptal se starostlivě)
Marisol: Ano je... (odpověděla na rovinu)
Horatio: Marisol ty se přece nemusíš ničeho bát. (uklidňoval ji) A navíc soud je až za dva týdny, takže to je spousta času.
Marisol: Jistě... (sykla)
Horatio: Tebe, ale trápí ještě něco jiného, že?
Marisol: Jo... Nejsem si jistá svou výpovědí... (odpověděla po pravdě)
Horatio: Marisol jak to myslíš? (zeptal se udiveně)
Marisol však svému otci neodpověděla. Místo toho si lehla na svojí postel, a navíc zády ke svému otci.

V autě:
Následujícího dne vezl Horatio svou dceru do školy.
Horatio: Co je to? (zeptala se, když chytil Marisol za zápěstí)
Marisol: Co myslíš? (zeptala se udiveně)
Horatio: Tohle. (odpověděl a ukázal na se zvláštním přívěskem)
Marisol: To je od Johna! (sykla)
Horatio: To je nějaká nová móda? (zeptal se)
Marisol: Moc vtipný...
Horatio jí však už neodpověděl a místo toho se jen zasmál.
Po chvíli dorazili ke škole. Marisol oznamuje otci, že dnes odvoz domů nepotřebuje, protože má mít schůzku s Johnem.
Horatio: Vyzvednu tě ve tři.
Marisol: Eee... Nemusíš tati. John mi slíbil, že mě odveze. (řekla potichu)
Horatio: To jsi mi, ale měla oznámit dřív. (rozčílil se)
Marisol: Promiň tati..., ale s Johnem jsem naposledy mluvila před měsícem a půl! (sykla)
Horatio: Dobře. Uvidíme se doma. (řekl a usmál se)
Marisol se nakonec usmála taky. Poděkovala svému tátovi, rozloučila se s ním a odešla do školy.
Ve škole to však neměla jednoduché...

Ve škole:
Když Marisol vešla do budovy školy setkala se na chodbách se svými kamarádkami. Netušila však, že se na ni naštvaly kvůli maličkosti, za kterou Marisol nemohla...
Marisol: Ahoj, jsem ráda, že vás zase vidím. (řekla, když potkala Lenu a spol.)
Judy: Promiň, ale my si nemáme co říct! (sykla)
Marisol: Jak to myslíš? (zeptala se nechápavě)
Julie: Jako kdyby jsi to nevěděla Marisol. (odpověděla)
Marisol: Nevím...
Lena: Napovím ti. Před měsícem a pár týdny jsme něco našli a dali si slib. (poznamenala) Už ti to dochází! (dodala naštvaně)
Marisol: Mrzí mě to... Musela jsem to říct, jinak by mě zabili! (bránila se)
Lena: Chudinko! (sykla a odešla)
Judy: Už za námi nechoď! (podotkla a odešla taky)
Julie do Marisol vrazila a odešla taky. Christina ni neřekla a jenom kolem Marisol prošla.
Marisol: Katherine?
Katherine jen zakroutila hlavou a odešla taky...

Příště čti:
Marisol se svěřuje Johnovi. John se snaží jakkoliv Marisol zvednout náladu a pomoct ji. Nakonec to Marisol vyčte svému otci, že je to jeho vina, a že za to může on!
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement