DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola třicátá sedmá

25. march 2014 at 12:55 | Marisol |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
V laboratoři:
Uběhly dva týdny od vraždy manželů Walkerových a případ byl stále i po zatčení jejich vraha v plném proudu. A to jen proto, že se řešilo jak to bud dál s Marisol...
Rick: Horatio, kde je Marisol? (zeptal se, když ho potkal na chodbě laboratoře)
Horatio: Je v mé kanceláři, čeká tam na mě. (odpověděl po pravdě)
Rick: Chtěl bych s ní mluvit. (podotkl)
Horatio: Už si s ní mluvil před dvěma týdny, když byla ještě v nemocnici. Proč bys s ní měl mluvit znovu? (zeptal se nechápavě)
Rick: Jde mi to, že před dvěma týdny jsem s ní mluvil za přítomnosti tebe. Teď bych s ní, ale chtěl mluvit o samotě. (poznamenal)
Horatio: Aby sis ten rozhovor mohl nahrávat, že ano Ricku? To ti nedovolím.
Rick: Jde tu o víc než o tu nahrávku, Horatio.
Horatio: A o co? (zeptal se nechápavě)
Rick: (se nejprve rozhlédl a pak řekl) Tady o tom mluvit nebudeme...
Oba poté odešli.

Dům Caineových:
Asi po hodině co už byla Marisol doma, jí přijel navštívit její kluk John. Marisol byla docela šťastná, že jí přijel navštívit…
Marisol: Ahoj... Nečekala bych tě tu. (řekla, když otevřela Johnovi dveře)
John: Hmm... Tak já zase půjdu. (řekl a byl na odchodu)
Marisol: Ne! Počkej..., já..., já potřebuji s někým mluvit. (zdržela ho)
John: Dobře... (řekl a vešel dovnitř)
Oba šli rovnou do Marisolniného pokoje.
John: Co tvoje ruka? (zeptal se nenápadně)
Marisol: Už tolik nebolí. (odpověděla po pravdě)
John: Tak to jsem rád. A co to obvinění? Už víš něco nového? (zeptal se ze zvědavosti)
Marisol: (se posadila na postel a chvíli mlčela) Ne... Ale pořád se mě na něco ptají. A navíc mě hlídají...
John: Hmm... třeba pochopí, že jsi udělala chybu. A navíc tohle je pro tebe. (řekl, posadil se vedle Marisol a dal jí tašku, ve které byla malá krabice)
Marisol vytáhla z tašky krabici, na které byla mašle. A navíc na víku od krabice byly dírky.
Marisol: Proč jsou na tom víku od krabice dírky? (zeptala se nechápavě)
John: Otevři ji. (pobízel ji)
Marisol: Dobře... (řekla a začala rozvazovat mašli, hned poté odkryla víko od krabice)
v krabici bylo štěně. Marisol to docela potěšilo...
Marisol: Štěně? Johne děkuji. (řekla a objala Johna)
John: Nemáš zač. Jmenuje se Alger.
Marisol: Jako ten spisovatel?
John: Ano jako ten spisovatel. Doufám, že to nebude tvému tátovi vadit. A pokud ano, tak bude mít u mě azyl. (podotkl)
Marisol: Díky Johne... (řekla a usmála se)

V laboratoři:
Do laboratoře nečekaně přijela Rebecca Nevinsová ze státního zastupitelství. Přijala s informací týkající se ohledně Marisol.
Rebecca: Poručík Caine? (zeptala se, když potkala Horatia na chodbě laboratoře)
Horatio: Ano, co potřebujete? (zeptal se)
Rebecca: Rebecca Nevinsová ze státního zastupitelství. Mám pro vás informace týkající se případu vaší dcery. (odpověděla po pravdě)
Horatio: Pojďte se mnou do mé kanceláře. (podotkl)
Rebecca: Jistě. (řekla a odešla s Horatiem)
Horatiova kancelář:
Horatio: O co se jedná slečno Nevinsová? (zeptal se nechápavě)
Rebecca: Vaše dcera byla podezřelá v případu vraždy manželů Walkerových. Nakonec z té vraždy vaše laboratoř obvinila jistého Patricka Marshalla.
Horatio: To je pravda. Ale musím vás upozornit, že můj tým na tom případu nedělal. (podotkl)
Rebecca: Jistě, ale tady jde o obvinění z natáčení bez dovolení. Právě z toho to je vaše dcera obviněna.
Horatio: To já moc dobře vím...
Rebecca: Tohle je zatykač na vaší dceru. (řekla a položila před Horatia na stůl) Buď jí do vězení odvezete vy a nebo to udělá FBI. Vyberte si...
Nevinsová hned poté odešla. Horatio vzal do ruky zatykač na Marisol a přečetl si ho. Dozvěděl se, že má být Marisol ve vězení do začátku procesu.

Dům Caineových:
Horatio se vrátil domů až pozdě večer. Marisol byla ve svém pokoji. Ještě nespala, tak jí Horatio sdělil co se dozvěděl od Nevinsové.
Horatio: Marisol... (řekl když vešel do jejího pokoje)
Marisol: Tati... (špitla)
Horatio: Hmm... Myslel jsem, že už spíš. (podotkl, položil své sluneční brýle na stolek a sedl si vedl Marisol) Když si teda vzhůru musím ti něco důležitého říct. (pokračoval)
Marisol: O co se jedná, tati? (zeptala se vystrašeně)
Horatio: (sáhl do kapsy u saka a vytáhl z ní složený papír) Mrzí mě to Marisol, a to jen kvůli tobě... (řekl a dal jí složený papír)
Marisol: Tati..., já to nechápu... Proč...? (zeptala se slzami v očích, když si přečetla to co stálo na papíře)
Horatio: Marisol... ani já to nechápu, ale bude to zase dobrý... (uklidňoval ji)
Marisol: Já se bojím tati... Já nechci jít do vězení...
V tu chvíli se na Marisolnině klíně objevil pejsek Alger, kterého měla od Johna.
Horatio: Kdo je to? (zeptal se nechápavě)
Marisol: Hmm... To je Alger, donesl mi ho John... Promiň... (odpověděla po pravdě)
Horatio: Za tohle se mi omlouvat nemusíš.
Marisol: Jo, já vím... (řekla zamlkle)

Příště čti:
O tom, že byl na Marisol vydán zatykač už ví snad celá laboratoř. Horatio má za úkol odvézt Marisol do vězení…
 

1 person judged this article.

Comments

1 Dana Dana | 25. march 2014 at 19:06 | React

Už se těším na další díl, vypadá to napínavě. Líbí se mi, že na konci povídky, vždy napíšete co budete v příští kapitole, (alespoň tak ve zkratce) :-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement