DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola dvacátá pátá

9. october 2013 at 9:55 | Marisol |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
V laboratoři:
Do laboratoře dorazila státní návladní Megan Westová. Ta se hned po příchodu do laboratoře začala shánět po poručíku Caineovi.
Megan: Dobrý den, jdu za poručíkem Cainem. (řekla, když přišla k recepci)
Paula: Jistě, koho mám ohlásit? (zeptala se, když už držela v ruce sluchátko telefonu)
Megan: Megan Westová... (odpověděla)
Po chvíli se u recepce nakonec objevil i Horatio. A byl překvapen co dělá v laboratoři státní návladní.
Horatio: Volala si mi Paulo? (zeptal se)
Paula: Ano. Ptala se po vás zvláštní žena. Čeká ná vás támhle. (odpověděla po pravdě)
Horatio: Děkuji... (řekl a odešel k Megan) Co do laboratoře přivádí státní návladní?
Megan: Hmm... Jde o případ co se stal v tom klubu. Přesněji s těmi drogami... (odpověděla po pravdě)
Horatio: To jste si dali na čas..., případ jsme už uzavřeli.
Megan: Jistě, ale jde tu o jinou věc. (podotkla)
Horatio: A to je? (zeptal se nenápadně)
Megan: O vaší dceru.
Horatio: Jak to myslíte?
Megan: Vaše dcera v tom klubu byla taky a odešla si podle vše informací bez trestu...
Horatio: Hmm... vidím, že vaše kancelář je dobře informovaná.
Megan: Ano to je. Ještě se uvidíme poručíku Caine... (řekla a odešla)
Jen co Megan Westová odešla, přišel k Horatiovi Frank, který část jejich rozhovoru slyšel.
Frank: Všechno v pořádku? (zeptal se když k němu přišel)
Horatio: Teď už ne... (odpověděl po pravdě)
Frank: Co po tobě chtěla státní návladní?
Horatio: Jde o ten případ s těmi drogami. Někdo z naší laboratoře donáší to co se tu děje, kanceláři státnímu návladnímu.
Frank: Jak to myslíš? (zeptal se nechápavě)
Horatio: Někdo jim donesl, že v tom klubu byla i Marisol... (řekl a odešel)

Na školním hřišti:
Marisol byla s ostatními na školním hřišti a neměla vůbec ponětí, že v laboratoři byla státní návladní.
Julie: Není nad to si po škole vyrazit a zapomenout na to co se v ní odehrálo. (řekla a usmála se)
Jack: Jo, alespoň máme klid od Eppse. Sice jsem si ho už trochu oblíbil, ale Davis je o něco lepší než on...
Lena: Chybí mi ty hodiny matematiky s Davisem. S ním byla lepší sranda než s Eppsem. Nemám pravdu Marisol? (zeptala se jí nenápadně)
Marisol: Asi ano... (odpověděla zamlkle)
Christina: Jsi v pořádku? (zeptala se starostlivě)
Marisol: Jo...
Judy: Opravdu? Už ve škole si se tvářila jako kdyby ti ulítly včely. Řekni nám co se stalo. Nám můžeš věřit, hmm... (pobízela jí)
Marisol: Sejde na tom vůbec?
Katherine: Jo. Tak co se stalo? (zeptala se a sedla si vedle ní)
Marisol: Táta... Od toho dne co se to dozvěděl, vůbec se mnou nemluví... Občas se mnou prohodí pár slov, ale už to není co dřív... (odpověděla po pravdě)
Lena: To bude dobré, uvidíš. My to nemáme o nic lehčí, hmm...
Marisol: Vy jste vážně skvělí. Nevím co bych bez vás dělala. (řekla a usmála se)
Po chvíli si před vedle Marisol sedla Judy a nabídla jí krabičku, ve které byly cigarety. Marisol si bez váhání jednu vzala...
Marisol úplně zapomněla na čas. Až do té doby dokud k nim nepřiběhl udýchaný Thomas se zprávou, že na hřiště přijel její otec...
Judy: Kdyby věděli naši rodiče co děláme po škole... (řekla a zasmála se)
Christina: Myslím, že by jsme měli zaracha na celý život. (podotkla a zasmála se taky)
Thomas: Marisol! Marisol! (zavolal už z dálky)
Marisol: Co se stalo Thomasi? (zeptala se nechápavě)
Thomas: Je tady tvůj otec... (řekl udýchaně)
Marisol: Panebože... Jak mě tady našel...?
Thomas: Myslíš, že to vím? Ale tohohle by ses měla zbavit. (podotkl a ukázal na cigaretu, kterou držela Marisol v ruce)
Marisol hned poté cigaretu típla o lavičku, na které seděla. Stihla to včas než se tam ukázal její otec, který byl hodně naštvaný...
Horatio: Marisol!
Marisol: Tati...
Horatio: Měli jsme dohodu, pokud se nemýlím! (řekl rozčíleně)
Marisol: Ano, já vím... (podotkla zamlkle)
Horatio: Jdeme Marisol!
Marisol si však jen stoupla a už se ani nepohnula...
Horatio: Řekl jsem jdeme…, nebo tě do toho auta osobně odvedu!
Judy: Měla bys raději jít, Mari... (řekla potichu)
Marisol se ještě otočila po ostatních a pak odešla i se svým otcem...
Jejich rozhovor pokračoval ještě doma. Nebyl to však příjemný rozhovor...

U Horatia doma:
Horatio: Jasně jsem ti řekl, že máš jít hned po škole domů! (rozčílil se)
Marisol: Nemůžeš mi všechno zakazovat! (bránila se)
Horatio: Ale můžu Marisol! Jestli tě ještě jednou uvidím s tou tvou partou kamarádů, tak půjdeš do jiné školy a už je nikdy neuvidíš! Rozuměla si?!
Marisol: Jo… (řekla vystrašeně)
Horatio: A ještě jedna věc… dej mi tvojí tašku!
Marisol: Proč…? (zeptala se udiveně)
Horatio: Protože jsem to řekl! No tak dej mi jí! (rozčílil se)
Marisol to však nechtěla udělat, tak jí její tašku vytrhl její otec z rukou, a hned poté jí začal prohledávat. Když nic nenašel vysypal obsah tašky na zem a byl hodně rozčílený…
Horatio: Co je to?! (zeptal se rozčíleně)
Marisol: Nevím… (řekla potichu)
Horatio: Tak já ti to řeknu! To jsou drogy! Bude to nejspíš heroin. (řekl narovinu)
Marisol: To není, ale moje…
Horatio: Tak čí teda?!
Marisol: Já to nevím tati! Nevím to! (řekla se slzami v očích)
Horatio: Ale já to vím Marisol… Je to totiž tvoje. A nesnaž se mi lhát!
Marisol: Já ti, ale nelžu. Ty cigarety byly moje, to přiznávám, ale tohle vidím poprvé! (řekla naštvaně a utekla s brekem do svého pokoje)
Horatio: Marisol! Marisol ještě jsme nedomluvili! Marisol! (zavolal na ni, ale bohužel marně, Marisol ho už neslyšela)

Příště čti:
Po měsíci, potom to incidentu se v Miami objevuje záhadná žena, která se představí jako Julia Carsonová matka od Marisol. Marisol se to dozvídá od svého otce až když přijde ze školy. To už je její otec i s Julií doma a čekají na její příchod.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 elizabett elizabett | Web | 10. october 2013 at 8:37 | React

sem zvědavá jak to bude s tou " matkou " od Mari :O

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement