DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola dvacátá devátá

23. october 2013 at 9:45 | Marisol |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
V autě:
Jacka, Thomase a Marisol zastavili policisté. Vůbec nevěděli o co se jedná A když jeden z policistů našel v zadní části auta záhadnou věc, bylo to ještě horší...
Policista 1: Zdravím, zastavili jsme vás kvůli smrti jedné ze studentek Miamské univerzity, musíme prohlédnout vaše auto. Vystupte si prosím. (řekl když se naklonil k okýnku auta)
Jack: Jistě... (podotkl a vystoupil z auta)
Z auta poté vystoupili i Marisol a Thomas...
Policista 3: Otočte se čelem k autu.
Jack: Proč? (zeptal se nechápavě)
Policista 3: Udělejte to!
Jack: Jak chcete. (řekl a udělal to co po něm policista chtěl)
Policista ho začal prohledávat, ale nic u něj nenašel. Proto to řekl Thomasovi, ale opět nic co by se jim hodilo. Pak přišla řada na Marisol..., ta byla docela vystrašená. Až do té doby dokud se tam neukázal její otec.
Polocista 3: A teď vy. (řekl Marisol)
Marisol: Proč?
Horatio: Marisol udělej to. (řekl když vystoupil ze svého hummeru)
Marisol: Tati? (řekla udiveně a udělala to co po ní policista chtěl)
Policista, ale opět ani u Marisol nic nenašel. Až pochvíli jeden z nich zavolal, že něco našel v Jackově autě.
Policista 1: Poručíku!
Horatio: Ano? (řekl a šel za policistou)
Policista 1: Tohle jsem teď našel v zadní části auta po sedadly. Nejspíš je to chybějící část klíče, která se našla u těla Madison. (řekl když k němu došel Horatio)
Horatio se zamračil a dal pokyn aby Jackovi a Thomasovi nasadili pouta.
Jack: Co jsme udělali? (zeptal se nechápavě)
Horatio: Myslím, že to víš. (odpověděl)
Thomas: My s vraždou Madison nemáme nic společného, někdo to na nás narafičil! (řekl naštvaně, když ho jeden z policistů posazoval do auta)
Policista 5: A co s ní? (zeptal se a ukázal na Marisol)
Horatio: Ona pojede se mnou... (odpověděl)

V laboratoři:
Horatio byl hodně naštvaný, že byla v autě i Marisol a to se neobešlo bez jeho připomínek.
Horatio: Myslel jsem, že jsme se na něčem dohodli! (řekl se zvýšeným hlasem)
Marisol: Oni s tím nemají nic společného! Proč jim nevěříš? (zeptala se nechápavě)
Horatio: Hmm... Tohle mě teď, ale nezajímá Marisol! Měla jsi čekat před školou až pro tebe přijede matka.
Marisol: Stejně bych s ní nejela…
Horatio: O tomhle si ještě promluvíme. (řekl a odešel)
Marisol se posadila se slzami v očích na židli...
Jacka a Thomase přišli vyslechnout Ryan a Calleigh. Oba dva tvrdili pořád to samé "My jí nezabili."
Thomas: Mohli bychom vědět jak dlouho tady ještě budeme? (zeptal se když do výslechové místnosti vešli Ryan s Calleigh)
Ryan: Nejprve se posaďte pane O'Donnelli. (odpověděl mu)
Thomas: Dobře jak chcete. (řekl a posadil se)
Calleigh: Oba dva moc dobře víte proč tu jste. (řekla a položila před ně sáček a v něm byli části klíče, které patří Madison)
Thomas: Ten klíč patří Madison. Máme ho všichni...
Ryan: To my moc dobře víme. Kde jste byli včera mezi pátou a šestou večer? (zeptal se)
Jack: Byl jsem s Thomasem na pláži a surfovali jsme. (odpověděl)
Ryan: Zeptáme se. (podotkl a pokračoval) Ale vy tu budete muset ještě zůstat.
Jack: Proč? My jí nezabili! Chápete?!
Thomas: Byla sice otravná, ale nikdy by jsme jí nezabili.
Calleigh: Dokud tento případ neskončí budete oba v naší cele. Odveťte je. (řekla a dala pokyn strážníkovi, aby je odvedl)
Horatiova kancelář:
Už se pomalu blížil večeř a Marisol byla stále ještě v laboratoři. Byla v kanceláři svého otce a prohlížela si dokumenty k případu Madison. Po chvíli se ve dveřích kanceláře objevil její otec...
Horatio: Ty dokumenty jsou přísně tajné. (řekl když se objevil ve dveřích své kanceláře)
Marisol: (zavřela složku, na kterou se dívala) Promiň...
Horatio: Hmm... Je všechno v pořádku? (zeptal se nenápadně)
Marisol: Jo... snad ano. (odpověděla)
Horatio: Co se stalo?
Marisol: Jde o Madison... (řekla po pravdě)
Horatio: Poslouchám...
Marisol: Před pár dny jsem jí viděla jak se pohádala s nějakým cizím mužem. Byl docela divný. Když se mu Madison snažila dát facku tak jí ten muž chytil ruku, a myslím si že dost pevně...
Horatio: Tohle mi, ale její otec neřekl... Děkuji Marisol. (řekl a odešel)
Marisol: Hmm..., není zač.

Dům Thomase Eppse:
Do domu Thomase Eppse dorazili policisté včetně Horatio. Málem by už bylo pozdě, protože u něho doma byl podle všeho neznámý muž, o kterém mluvila Marisol.
Policista1: Tady je policie Miami, otevřete! (řekl, ale nikdo neotvíral)
Zkoušeli to ještě dvakrát, ale opět nic. Po chvíli však zaslechli z domu hluk a to už Horatio dal pokyn aby dveře vyrazili.
Horatio: Tady je policie Miami! (řekl když vešel dovnitř domu)
Nikdo se však neozýval a byl opět slyšet ten samý hluk. Když vyšli schody viděli ležet na zemi Thomase Eppse a nad ním stál neznámý muž, který na Eppse mířil zbraní.
Horatio: Odhoďte zbraň! (zavolal na něho)
Shane: Proč bych to měl dělat? Tenhle ten mi zničil život. (řekl a ukázal hlavni pistole na Eppse)
Horatio: Odhoďte zbraň! (zopakoval znovu)
Shane: Dobře udělám to. (řekl klidným hlasem a začal pokládat svou zbraň na zem)
Horatio: Klekněte si na zem a dejte ruce za hlavu.
Shane udělal to co po něm Horatio chtěl. Jeden z policistů mu nasadil pouta a odvedl ho. Eppse posléze odvezla sanitka do nemocnice.

V laboratoři:
Jack s Thomasem byli nakonec propuštěni, ale nebylo to jen tak. Ta jejich akce s CD musela skončit, ale kdo měl v tom zásluhu, aby nemuseli do vězení?
Horatio: Ještě chvíli počkejte. (zadržel Thomase s Jackem, když vycházeli z budovy)
Jack: Co potřebujete? (zeptal se nechápavě)
Horatio: Jde o tu vaší akci s CD. (odpověděl po pravdě)
Jack: Snad to nebude tak hrozné... (řekl a nastavil ruce, protože čekal, že mu Horatio nasadí pouta)
Horatio: Dej ty ruce dolů. (řekl a usmál se)
Jack dal ruce k tělu a podíval se nechápavě na Thomase.
Thomas: Vy nás nezatknete? (zeptal se udiveně)
Horatio: Ne pod podmínkou, že se tu o prázdninách ukážete a bude pomáhat na patologii jako asistenti. (podotkl)
Jack: Kdo vás k tomu přemluvil? (zeptal se a otočil se směrem k autům, které stáli před budovou a tam uviděl Marisol) Budu hádat byla to Marisol...
Horatio: Ano. Měli by jste jí za to poděkovat.
Thomas: Ne jenom jí, ale i vám. (řekl a usmál se)
Jack: Takže děkujeme.
Horatio: Nemáte zač. (řekl, usmál se, nasadil si sluneční brýle, které po celou dobu držel v ruce a odešel)

Příště čti:
Marisol se potom všem pohádá s matkou. Horatio se tentokrát nezastane Marisol, ale Julie. To Marisol docela naštve... Uběhne týden a je tu konec školního roku. Všichni vzdávají čest Madison, dokonce i naši nejlepší přátelé. Když se vrací Marisol domů najde svou matku ve svém pokoji a docela jí dojme to co jí řekne...
Odpustí Marisol všechno své matce? A odpustí ji i její matka to co jí kdy řekla? To prozradí následují kapitola.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement