DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola třináctá

28. august 2013 at 10:50 | Marisol |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
U Horatia doma:
Marisol se stále pokoušela dovolat Kevinovi. Bohužel Kevin si změnil číslo...
Marisol vytočila Kevinovo číslo a dala telefon k uchu. Sama, ale nečekala, že se jí v telefonu ozve neznámý hlas: Volané číslo neexistuje.
Marisol: Prosím? Jak je to možné? (řekla si pro sebe) To ne! Proč?! (řekla naštvaně)
V tu chvíli se v jejím pokoji objevil její otec a snažil se jí utěšit.
Horatio: Marisol, co se stalo?
Marisol: Já nevím... (řekla se slzami v očích)
Horatio: Řekni mi co se stalo. (pobízel jí)
Marisol: Kevin... změnil si číslo...
Horatio: Marisol podívej se na mě. Chápu, že chceš váš vztah znovu dát dohromady, ale takhle to nefunguje. (uklidňoval jí)
Marisol: Jak to mám tedy udělat? Celý půl rok jsem mu nechávala vzkazy a ani jednou se mi neozval... (řekla zamlkle)
Horatio: Hmm... Dej tomu čas... (řekl a objal jí)

Ve škole:
Následujícího dne ve škole se Marisol nijak nezatěžovala tím co se včera stalo. Ikdyž na to pořád myslela a nedokázala se vyrovnat s tím, že už s ní Kevin nechce nic mít...
Marisol: Ahoj. (řekla když vešla do třídy)
Jack: Ahoj.
Thomas: Užila sis víkend? (zeptal se s úsměvem)
Marisol: Docela jo... (odpověděla po pravdě)
Do třídy se zvoněním vešel Davis s neznámým žákem.
Davis: Dobré ráno třído. Rád bych mezi námi uvítal nového studenta. Jmenuje se John Cruise, přijel k nám až z New Yorku. Můžete se posadit pane Cruisi.
John hned poté odešel a posadil do lavice, která byla hned vedle Marisol.
Davis: Takže začneme. Dnes začneme probírat novou látku, které se bude týkat o toxinech a jiných jedech. Musíte přeci vědět čím se vás pacient otrávil. Takže doufám, že znáte nějaké druhy jedů. A nechci slyšet kyanovodík, děkuji.

U státního návladního:
Horatio jel za státním návladním kvůli případu neznámého fotografa, který už je vyřešen. Avšak musí jít ještě před soud a jel tam jen z toho důvodu, aby Marisol nemusela svědčit...
Jim: Horatio, říkal jsem si kdy se tu objevíš. (řekl když si všimnul Horatia jak stojí ve dveřích jeho kanceláře)
Horatio: Hmm... taky tě rád vidím Jime. (odpověděl mu na to)
Jim: Co tě sem přivádí? (zeptal se nechápavě)
Horatio: Jde o ten případ neznámého fotografa.
Jim: Jo slyšel jsem o tom. Ale to už je pěkná doba Horatio?
Horatio: Ano já to vím. K tobě je totiž těžké se dostat. Co si dělal celého toho půl roku? (zeptal se naštvaně)
Jim: Vyřizoval jsme nějaké papíry. Já myslel, že už na to případu neděláš.
Horatio: Jime, já ten případ u zavřel před půl rokem. A když jsem tu přijel řekli mi, že tu nejsi.
Jim: No to je možné... (podotkl) Ale teď se na ten případ podívám...
Horatio před Jima položil složku s případem.
Horatio: A Jime nechci aby u toho soudu byla Marisol...
Jim: S tím mě, ale soudce vyhodí! (rozčílil se)
Horatio: Jime..., Jime já to chápu, ale nemusí to prožít znovu.
Jim: Takový je prostě život Horatio. Když nebude svědčit, můžou ho propustit.
Horatio: Jo, já vím... (řekl zamlkle)

Ve škole:
Se o přestávce bavila naše parta o první hodině s Davisem. Pochvíli k nim, ale přiběhl Thomas se zprávou, že možná nebudou psát písemné práce...
Judy: Dneska jsme bodovali.
Marisol: To souhlasím. Ale Jack, bodoval nejvíc. (řekla a zasmála se)
Julie: To máš pravdu. Jak se pak, ale Davis rozčílil: "Pane Handrssone, jasně jsem zdůraznil, že kyanovodík, slyšet nechci!" (řekla a zasmála se taky)
Jack: Holky, vidím, že se dobře bavíte.
Lena: My aspoň dáváme při hodinách Davise pozor.
Jack: Jak bych mohl zapomenout. (řekl uraženě)
Marisol: Neber si to osobně Jacku.
Po chvíli k nim přiběhl Thomas, který nesl dobrou zprávu.
Thomas: Ahoj lidi! Mám pro vás zprávu, která vás potěší. (řekl když k nim přiběhl)
Katherine: Tak mluv Thomasi.
Thomas: Slyšel jsem jak se baví Epps s Davisem o těch písemkách. A prý se asi přesunou až na příští týden. Víte co to znamená? (řekl radostně)
Ostatní zakroutili hlavou a podívali se nechápavě na Thomase.
Thomas: Že bude mejdan!
Christina: Ty seš pěknej idiot! A kdy se podle tebe máme učit? (zeptala se nechápavě)
Thomas: A já myslel, že se mnou soucítíte... (řekl naštvaně)
Marisol: Ale soucítíme Thomasi. Jen nechceme proletět... (ujistila ho a usmála se)

V laboratoři:
Do laboratoře dorazil Horatio, který hned po rozhovoru s Frankem odešel, aby vyzvednul Marisol ze školy a sdělil jí, že bude muset svědčit u soudu.
Frank: Jak si dopadl u návladního? (zeptal se Horatia, když ho viděl vycházet z výtahu)
Horatio: Špatně... (odpověděl po pravdě)
Frank: Jak to myslíš? (zeptal se nechápavě)
Horatio: Marisol bude muset svědčit.
Frank: A to je dobře ne? Kdyby nesvědčila můžou ho přece pustit.
Horatio: To máš sice pravdu Franku, ale jde u o to, že Marisol toho muže znala... (řekl po pravdě)
Hned poté stiskl tlačítko u výtahu a byl opět na odchodu.
Frank: Jedeš pro Marisol?
Horatio: Jo a budu jí to muset nějak šetrně říct. (řekl nasadil si sluneční brýle a nastoupil do výtahu)

Příště čti:
První rozhovor mezi Marisol a Johnem. Jak to dopadne až se dozví Marisol, že bude muset jít k soudu?
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement