DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola třetí

20. july 2013 at 11:55 | Marisol |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
U Horatia doma:
Kevin: Znám na to jeden lék. (řekl, vzal Marisol za ruku a zavedl jí až k posteli)
Marisol: Opravdu takový lék zabírá? Mě učili, abych zavřela oči a vzpomněla si na něco hezkého...
Kevin: Tak to udělej. (podotkl)
Marisol udělala co po ní Kevin chtěl. Oba si nakonec lehli na postel...
Mezitím se domů nečekaně vrátil Horatio. Marisol i s Kevinem však uslyšeli, že je někdo uvnitř domu a stihli se včas obléct...
Marisol: Slyšel jsi to? (zeptala se vyděšeně)
Kevin: Co?
Marisol: Tohle... (odpověděla, když uslyšela kroky)
Kevin: Někdo je uvnitř...
Marisol: Hmm..., vážně? Že sis toho všimnul...
Horatio: Marisol? (ozvalo se)
Marisol: Zatraceně to je otec. Přijel dřív... (vylekala se a začala se oblékat) Dělej musíš se schovat!
Kevin: Počkej, počkej tvůj otec neví, že jsem tady? (zeptal se udiveně)
Marisol: Ne... A obleč se. (odpověděla a hodila po něm jeho věci)
Horatio: Marisol? (ozvalo se za dveřmi) Marisol odemkni ty dveře!
Marisol: Moment... (odpověděla) Běž se schovat na balkón. (řekla potichu Kevinovi)
Kevin: Dobře... (podotkl a odešel na balkón)
Horatio: Marisol odemkni ty dveře!
Marisol odemkla dveře svého pokoje hned co se Kevin schoval.
Marisol: Ahoj tati... Stalo se něco?
Horatio: O tom zamykání jsme si něco řekli, pokud se nemýlím.
Marisol: Promiň... Co se děje? (zeptala se, když se začal Horatio rozhlížet po pokoji)
Horatio: Co se tu dělo? (zeptal se vážným hlasem)
Marisol: Nic... Když jsem přišla ze školy tak jsem na chvíli lehla...
Horatio se jen udiveně podíval.

Ve škole:
Na druhý den ve škole se Marisol s ostatními bavila co se stalo včera. Všichni se dobře bavili.
Marisol: Neměl vůbec ponětí, že tam Kevin je. A když se mě zeptal "Co se tu dělo?" a já mu jen řekla, že jsem si šla lehnout. No prostě... (řekla s úsměv)
Julie: To si měla štěstí...
Judy: Štěstí? Julie víc než jen to.
Katherine: Že se mi nepochlubil. (zasmála se)
Lena: Nedivím se, taky bych se s tím nikde nechlubila. (řekla a podívala se přitom na Marisol)
Christina: No tak... Vždyť o nic nešlo ne?
Marisol: Ne... Ale měli jste vidět, ten jeho pohled. Ale myslím, že mi na to skočil.

V laboratoři:
Horatio: Už víš komu patří ty otisky na zbrani, kterou zabili Filipa Vogela? (zeptal se když vešel do místnosti kde byla Calleigh a dělala na vražedné zbrani)
Calleigh: Ahoj. Ano, patří Terrymu Bloomovi. Je to i majitel zbraně.
Horatio se udiveně podíval.
Calleigh: Znáš ho? (zeptala se ze zvědavosti)
Horatio: Jo. A už jsem s ním i mluvil. (odpověděl po pravdě)
Calleigh: Co ti řekl.
Horatio: Že svojí zbraň ztratil...
Calleigh: A věříš mu?
Horatio: Budu muset, protože to byl nahlásit u nás v laboratoři. Děkuji Calleigh.
Calleigh: Není zač.

Ve škole:
Marisol se před školu loučila s Kevinem. Jela totiž za svým otcem do laboratoře, chce jít totiž s Kevinem na brusle a neví jak by to dopadlo, kdyby se ho nezeptala...
Kevin: Nechceš si to ještě rozmyslet?
Marisol: Kevine... Raději za ním pojedu. Nechci aby si myslel, že se mi něco stalo.
Kevin: Hmm... Chápu tě. Tvůj táta si dělá o tebe starosti. (podotknul)
Marisol: Jo... Lepší bude když za ním pojedu a zeptám se ho. Nechci aby mě seřval v telefonu. (řekla a usmála se)
Kevin: A v laboratoři tě neseřve? (zeptal se udiveně)
Marisol: Hmm... To je trošku složitější, ale myslím, že ne.
Kevin: Nechceš, alespoň odvést?
Marisol: Jo, proč ne. (odpověděla s úsměvem)
Oba pak nastoupili do auta a odjeli.

V laboratoři:
Do laboratoře dorazila po škole Marisol. Přijala za svým otcem. Ten však ještě vyslýchal Terryho. Marisol se však divila co tady dělá...
Marisol vyšla z výtahu a šla přímo k recepci.
Marisol: Dobrý den, jdu za poručíkem Cainem.
Recepční: Jistě... Koho mám ohlásit? (zeptala se a vzala do ruky sluchátko telefonu)
Marisol: Marisol on už bude vědět.
Marisol poodstoupila od recepční přepážky hned co začala recepční telefonovat.
Recepční: (položila sluchátko telefonu a řekla) Budete muset chvíli počkat. Poručík Caine je zrovna zaneprázdněn...
Marisol: Dobře, děkuji. (řekla a odešla si sednout na lavičku)
Po chvíli se u recepce objevil Horatio.
Horatio: Volala jste mě? (zeptal se)
Recepční: Ano. Někdo vás hledá. (odpověděla a ukázala na Marisol)
Horatio: Děkuji... (řekl a odešel za Marisol)
Marisol: Ahoj tati.
Horatio: Marisol co tady děláš?
Marisol: Promiň..., ale Kevin chce abych šla s ním na brusle a... (Horatio jí však skočil do řeči)
Horatio: A ty potřebuješ moje povolení. Že? (dodal a usmál se)
Marisol: Jo... (odpověděla)
Horatio: Marisol nic proti tomu nemám, ale ať si osmi doma.
Marisol: (však na tohle nic neřekla protože si všimla Terryho) Co tu dělá Kevinův trenér?
Horatio: Jak to myslíš, Kevinův trenér? (zeptal se)
Marisol: Terry Bloom, trénuje Kevina fotbal... (odpověděla)
Horatio: Dobře, počkej tady. (řekl a odešel k Terrymu) Terry! Terry!
Terry: Co se stalo? Zapomněl si něco? (zeptal se nechápavě)
Horatio: Nesvěřil si se, že trénuješ fotbalisty na univerzitě Miami.
Terry: Není to zrovna o čem by se dalo mluvit. Nedostávám sice za to tolik kolik bych potřeboval, ale uživí mě to. (podotknul a pak si všimnul Marisol) Není dobrý nápad aby tu byla Marisol...
Horatio: Jak to myslíš?
Terry: Ten co jí vyfotil je z tvojí laboratoře...
Horatio: Jak tohle víš? (zeptal se vážným hlasem)
Terry: Tady o tom mluvit nebudu. (odpověděl a dal Horatiovi papír s adresou) Sejdeme se tady...
Horatio: (se podíval na napsanou adresu a řekl) Dobře. A Terry..., nezklam mě.
Terry: Neboj, nezklamu. (řekl a odešel)

Příště čti:
Dorazí Terry na schůzku s Horatiem, kterou sám zařídil. A jak dopadne Marisol s Kevinem, která bude muset čelit dalším nátlakům? To vše v následující kapitole...
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement