July 2013

Kriminálka Miami 10x04 Kdo se směje naposled

31. july 2013 at 13:30 | Marisol |  Description of Parts
Tým pátrá po Angele Olsenové, jejíž zmizení nahlásila její sestra Jennifer poté, co se dívka nevrátila domů. Pak se ozval únosce s tím, ať se se sestrou rozloučí, a předal jí jméno muže, co zemřel již v roce 1948. U jeho hrobu pak vyšetřovatelé najdou tělo jiné mrtvé dívky, Nikki, která se živila prostitucí a byla před svou smrtí sadisticky týrána. Místo očí měla nasazeny oči skleněné. Vyšetřovatelé zjistí, že se Angela také živila prostitucí, proto začnou pátrat mezi jejími klienty. Nakonec je k sadistickému vrahovi, dr. Navarrovi, dovede způsob chůze a obuv, kterou nosil. GPS přístroj, který doktor používal při kondičním běhu, pak vyšetřovatelům pomůže najít místo, kde muž týral své oběti. Angelu se naštěstí podaří najít ještě živou. Vlivný otec sadistického vraha se posléze pokouší s Horatiem domluvit. Když narazí, začne Horatiovi vyhrožovat...


Zítra ve 21:55 na NOVĚ!!



DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola pátá

31. july 2013 at 12:55 | Katherine |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
U Horatia doma:
Pozdě večer se domů nakonec vrací i Horatio. Marisol byla ve svém pokoji
Horatio: Po kolikáté tu knihu už čteš? (zeptal se, když vešel do jejího pokoje)
Marisol: Asi už po čtvrté... (odpověděla)
Horatio: Hmm... Co je na ni tak zajímavého?
Marisol: Sama nevím. (řekla a položila knížku na noční stolek)
Když, ale Marisol pokládala knížku na stolek všimnul si Horatio jejího rozbitého loktu.
Horatio: Jak se ti to stalo? (zeptal se nenápadně a chytil jí za zraněnou ruku)
Marisol: To je kapku složité...
Horatio: Asi budeš potřebovat chrániče.
Marisol: Nepotřebuji chrániče!
Horatio: Jo jasně. (řekl a usmál se)

V laboratoři:
Následující den přivezli policisté k výslechu Markuse Erstnera. Výslechu se ujali Ryan a Frank.
Frank: Pane Erstnere asi víte proč jste tady.
Markus: Ano řekli mi to, prý zavraždili Filipa. Už víte kdo to udělal? (zeptal se nenápadně)
Ryan: Ne zatím ne. Měl Filip nějaké nepřátelé.
Markus: To opravdu nevím. (odpověděl a rozhlídl se po místnosti)
Frank: takže nevíte kdo by ho chtěl zabít?
Markus: Ne... Ale počkejte jeden takový divný chlap. Ochomejtal se kolem jeho domu, když oslavovali narozeniny jeho dcery.
Ryan: Víte jak se jmenuje?
Markus: Ne to nevím. Ale kdybych ho viděl znovu tak bych si vzpomněl.
Ryan: Máte na nás ještě chvíli čas?
Markus: Dnes už ne, mám totiž ještě nějakou práci.
Ryan: Dobře zítra se u nás zastavte.
Markus: Jistě. (řekl a odešel)
Ryan: Věříš mu?
Frank: Je to dost divný chlápek Ryane... Nedá se mu věřit.

Ve škole:
Při hodině matiky se studenti medicíny druhého ročníku docela nudili. Proto se Jack rozhodl pro tajnou operaci...
Epps: Všichni si opište všechno co vidíte na tabuli! Hlavně si pořádně opište zadání příkladů! (řekl a zavřel si svůj notes)
Thomas: To zas bude...
Epps: Thomasi ten notes můžu otevřít klidně znovu.
Thomas: Omlouvám se. (poznamenal)
Jack: Psst holky. (zašeptal)
Katherine: Co se děje? (zeptala se potichu)
Jack: Dneska po škole na hřišti... Tajná operace.
Katherine, Marisol, Judy, Julie, Christina a Lena si vyměnily pohledy.
Julie: Dobře.
Judy: Platí...
Jack: Ok. (řekl a otočil se zpátky ke svému sešitu)

V laboratoři:
Anonymní telefonát dostal na starosti Frank. A teď už konečně zjistil kdo volal do laboratoře, aby vyprovokoval Horatia.
Frank: Horatio zjistil jsem kdo volal z té nemocnice k nám do laboratoře. (řekl a dal Horatiovi do ruky složku s papírem, na kterém bylo napsané jméno)
Horatio: (otevřel složku a přečetl nahlas jméno) Georg Olansky..., jeden z našich policistů.
Frank: Jo. A měl bys vědět i to, že není ani v laboratoři.
Horatio: Má mít dneska službu? (zeptal se)
Frank: Jo. Měla mu začít už před dvěma hodinami. (odpověděl a zeptal se nechápavě) O co se jedná Horatio?
Horatio: Georg Olansky je fotograf co vyfotil Marisol... (odpověděl po pravdě)
Frank: Jak to víš? Myslel jsem, že už na případu neděláš.
Horatio: Navedl mě na to jeden z podezřelých. Přesně Terry Bloom... Byl totiž v ten den, v té kavárně taky.
Frank: A ty mu to věříš.
Horatio jen přikývl poděkoval Frankovi za informaci a odešel.

Ve škole:
Marisol se šla přiznat holkám, že nejspíš nestihne tu jejich schůzi, kterou domluvil Jack. nebylo to kvůli tomu, že by se jí tam nechtělo a neměl s tím nic společného ani Kevin. Ale bylo v tom úplně něco jiného...
Marisol: Hele nerada to říkám, ale nevím jestli to stihnu. (řekla když přišla ke skříňkám)
Julie: Jak to myslíš? (zeptala se nechápavě)
Marisol: Tu schůzku co naplánoval Jack.
Judy: Co se stalo?
Marisol: Jde o to, že..., že prostě pokud mi to otec nedovolí nikam nemůžu.
Judy: To už tu jednou bylo Mari.
Lena: A jak to dopadlo. Hmm... (řekla s úsměvem)
Marisol: Holky... podívejte mě jde, ale o to abych..., abych prostě... Nechci prostě tátu zklamat, to je celé...
Lena: No páni.
Julie: Ty nás překvapuješ Mari.
Marisol: Moc mě to mrzí holky. Snad příště... (řekla zamlkle a odešla)
Katherine: Co se jí stalo? (zeptala se když minula s Marisol)
Julie: Asi na tu schůzku nepůjde. (odpověděla po pravdě)
Katherine: Jak to?
Judy: Kvůli svému otci... (podotkla)
Katherine: Možná vím o co se jedná. nechte mě s ní promluvit o samotě.
Christina: Jak myslíš Kathy. Ale řekneš, alespoň co se stalo.
Katherine: Řeknu, ale až později. (přikývla a odešla za Marisol)

Příště čti:
Výslech Georgee Olanského, přinese dalšího podezřelého v případu Filipa Vogela. A možná i víc...

DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola čtvrtá

27. july 2013 at 17:30 | Katherine |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
V parku:
Do parku nakonec dorazila i Marisol. Ale nepřijela sama... Dovezlo jí černé auto s policistou v civilu.
Kevin: Tak si nakonec dorazila. (řekl, když jí viděl vystupovat z auta)
Marisol: Jo..., ale...
Kevin: Co se stalo? (zeptal se udiveně)
Marisol: Sama nevím.
Kevin: Hmm... (zamručel a podíval se na policistu)
Marisol s Kevinem pochvíli odjíždí na bruslích kousek dál s policistou v patách.

Ve městě:
Horatio po domluvě s Terrym doráží na jejich schůzku. Terry má sice chvíli zpoždění, ale nakonec na domluvenou schůzku dojde...
Horatio: Už jsem si myslel, že nepřijdeš (řekl, když viděl přicházet Terryho)
Terry: Omlouvám se Horatio, musel jsem si ještě něco vyřídit...
Horatio: Tak mluv, jak víš, že je to někdo z laboratoře?
Terry: Tehdy jsem byl v té kavárně taky. Toho muže jsem poznal, protože byl u mého zatýkaní.
Horatio: Jak se jmenuje? (zeptal se)
Terry: Georg Olansky. (odpověděl po pravdě)
Horatio: Díky Terry.
Terry: Nemáš zač. A Horatio nechci, aby někdo věděl, že to máš ode mě.
Horatio: Máš mé slovo Terry.

V laboratoři:
Do laboratoře dorazil Horatio a když mu Frank oznámil co se stalo, byl docela naštvaný.
Frank: Horatio, už jsem ti několikrát volal.
Horatio: Ano já vím. Co se stalo?
Frank: Volali z nemocnice, prý tam dovezli Marisol...
Horatio: Jak je to dlouho? (zeptal se vážným hlasem)
Frank: Asi hodinu. (odpověděl)
Horatio: Díky Franku. (řekl a odešel)

V nemocnici:
Do nemocnice dorazil po deseti minutách Horatio. Sám nevěděl zda to nebyl anonymní hovor a zda je vůbec Marisol v pořádku...
Horatio: Sestro, prý sem dovezli mladou dívku.
Sestra: Nikoho sem nedovezli.
Horatio: Jak to myslíte? Někdo z vaší nemocnice volal k nám do laboratoře, že k vám dovezli mladou dívku! (řekl rozčileně)
Sestra: Už asi dvě hodiny jsme neměli žádný příjem. (řekla po pravdě a odešla)

V laboratoři:
Horatio: Máme něco nového?
Eric: Ni zvláštního. Ale hledala tě tu Vogelova manželka.
Horatio: Co chtěla?
Eric: Vzpomněla jsi na jméno manželova kolegy. Jmenuje se Markus Erstner. (řekl a podal Horatiovi složku)
Horatio: Byl zatčen za znásilnění desetiletého dítěte.
Eric: Jo a propustili ho před dvěma lety za dobré chování.
Horatio: Takový chlap nemá co na svobodě dělat.
Eric: Taky si myslím. Slyšel jsem co se stalo v nemocnici.
Horatio: Jo, byl to anonymní telefonát. Tripp už na tom dělá.
Eric: A co Marisol? (zeptal se)
Horatio: Je v pořádku. (odpověděl)

Příště čti:
Kdo volal z nemocnice aby vyprovokoval Horatia? Výslech Markuse Erstnera, kolegy Filipa Vogela prozradí kdo by mohl být vrahem.

DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY

25. july 2013 at 15:00 | Marisol a Katherine |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
OD 31. ČERVENCE 2013 BUDEME TUTO POVÍDKU BUBLIKOVAT KAŽDOU STŘEDU A SOBOTU.


Změna má dva důvody:

1) Na přání čtenářů, kteří nás zasypali zprávami ze zpráv autorovi
2) Připravujeme novou povídku


Kriminálka Miami 10x03 Lovci tornád

24. july 2013 at 14:25 | Marisol |  Description of Parts
Ryan s Walterem zajišťují místo činu, kde došlo k vraždě mladé dívky. Situaci jim však komplikuje blížící se tornádo. Po úderu tornáda je Ryan zraněn. Tornádo navíc zničilo veškeré důkazy, dokonce se hledá i tělo dívky. To je nakonec nalezeno v koruně stromu. Jedná se o studentku Ellie, která přijela domů za svými rodiči. Jedním z hlavních podezřelých je dívčin přítel Travis, ale jen do chvíle, kdy se poblíž nalezne další tělo, tentokrát zraněného muže.


Zítra ve 22:00 na NOVĚ!!

DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola třetí

20. july 2013 at 11:55 | Marisol |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
U Horatia doma:
Kevin: Znám na to jeden lék. (řekl, vzal Marisol za ruku a zavedl jí až k posteli)
Marisol: Opravdu takový lék zabírá? Mě učili, abych zavřela oči a vzpomněla si na něco hezkého...
Kevin: Tak to udělej. (podotkl)
Marisol udělala co po ní Kevin chtěl. Oba si nakonec lehli na postel...
Mezitím se domů nečekaně vrátil Horatio. Marisol i s Kevinem však uslyšeli, že je někdo uvnitř domu a stihli se včas obléct...
Marisol: Slyšel jsi to? (zeptala se vyděšeně)
Kevin: Co?
Marisol: Tohle... (odpověděla, když uslyšela kroky)
Kevin: Někdo je uvnitř...
Marisol: Hmm..., vážně? Že sis toho všimnul...
Horatio: Marisol? (ozvalo se)
Marisol: Zatraceně to je otec. Přijel dřív... (vylekala se a začala se oblékat) Dělej musíš se schovat!
Kevin: Počkej, počkej tvůj otec neví, že jsem tady? (zeptal se udiveně)
Marisol: Ne... A obleč se. (odpověděla a hodila po něm jeho věci)
Horatio: Marisol? (ozvalo se za dveřmi) Marisol odemkni ty dveře!
Marisol: Moment... (odpověděla) Běž se schovat na balkón. (řekla potichu Kevinovi)
Kevin: Dobře... (podotkl a odešel na balkón)
Horatio: Marisol odemkni ty dveře!
Marisol odemkla dveře svého pokoje hned co se Kevin schoval.
Marisol: Ahoj tati... Stalo se něco?
Horatio: O tom zamykání jsme si něco řekli, pokud se nemýlím.
Marisol: Promiň... Co se děje? (zeptala se, když se začal Horatio rozhlížet po pokoji)
Horatio: Co se tu dělo? (zeptal se vážným hlasem)
Marisol: Nic... Když jsem přišla ze školy tak jsem na chvíli lehla...
Horatio se jen udiveně podíval.

Ve škole:
Na druhý den ve škole se Marisol s ostatními bavila co se stalo včera. Všichni se dobře bavili.
Marisol: Neměl vůbec ponětí, že tam Kevin je. A když se mě zeptal "Co se tu dělo?" a já mu jen řekla, že jsem si šla lehnout. No prostě... (řekla s úsměv)
Julie: To si měla štěstí...
Judy: Štěstí? Julie víc než jen to.
Katherine: Že se mi nepochlubil. (zasmála se)
Lena: Nedivím se, taky bych se s tím nikde nechlubila. (řekla a podívala se přitom na Marisol)
Christina: No tak... Vždyť o nic nešlo ne?
Marisol: Ne... Ale měli jste vidět, ten jeho pohled. Ale myslím, že mi na to skočil.

V laboratoři:
Horatio: Už víš komu patří ty otisky na zbrani, kterou zabili Filipa Vogela? (zeptal se když vešel do místnosti kde byla Calleigh a dělala na vražedné zbrani)
Calleigh: Ahoj. Ano, patří Terrymu Bloomovi. Je to i majitel zbraně.
Horatio se udiveně podíval.
Calleigh: Znáš ho? (zeptala se ze zvědavosti)
Horatio: Jo. A už jsem s ním i mluvil. (odpověděl po pravdě)
Calleigh: Co ti řekl.
Horatio: Že svojí zbraň ztratil...
Calleigh: A věříš mu?
Horatio: Budu muset, protože to byl nahlásit u nás v laboratoři. Děkuji Calleigh.
Calleigh: Není zač.

Ve škole:
Marisol se před školu loučila s Kevinem. Jela totiž za svým otcem do laboratoře, chce jít totiž s Kevinem na brusle a neví jak by to dopadlo, kdyby se ho nezeptala...
Kevin: Nechceš si to ještě rozmyslet?
Marisol: Kevine... Raději za ním pojedu. Nechci aby si myslel, že se mi něco stalo.
Kevin: Hmm... Chápu tě. Tvůj táta si dělá o tebe starosti. (podotknul)
Marisol: Jo... Lepší bude když za ním pojedu a zeptám se ho. Nechci aby mě seřval v telefonu. (řekla a usmála se)
Kevin: A v laboratoři tě neseřve? (zeptal se udiveně)
Marisol: Hmm... To je trošku složitější, ale myslím, že ne.
Kevin: Nechceš, alespoň odvést?
Marisol: Jo, proč ne. (odpověděla s úsměvem)
Oba pak nastoupili do auta a odjeli.

V laboratoři:
Do laboratoře dorazila po škole Marisol. Přijala za svým otcem. Ten však ještě vyslýchal Terryho. Marisol se však divila co tady dělá...
Marisol vyšla z výtahu a šla přímo k recepci.
Marisol: Dobrý den, jdu za poručíkem Cainem.
Recepční: Jistě... Koho mám ohlásit? (zeptala se a vzala do ruky sluchátko telefonu)
Marisol: Marisol on už bude vědět.
Marisol poodstoupila od recepční přepážky hned co začala recepční telefonovat.
Recepční: (položila sluchátko telefonu a řekla) Budete muset chvíli počkat. Poručík Caine je zrovna zaneprázdněn...
Marisol: Dobře, děkuji. (řekla a odešla si sednout na lavičku)
Po chvíli se u recepce objevil Horatio.
Horatio: Volala jste mě? (zeptal se)
Recepční: Ano. Někdo vás hledá. (odpověděla a ukázala na Marisol)
Horatio: Děkuji... (řekl a odešel za Marisol)
Marisol: Ahoj tati.
Horatio: Marisol co tady děláš?
Marisol: Promiň..., ale Kevin chce abych šla s ním na brusle a... (Horatio jí však skočil do řeči)
Horatio: A ty potřebuješ moje povolení. Že? (dodal a usmál se)
Marisol: Jo... (odpověděla)
Horatio: Marisol nic proti tomu nemám, ale ať si osmi doma.
Marisol: (však na tohle nic neřekla protože si všimla Terryho) Co tu dělá Kevinův trenér?
Horatio: Jak to myslíš, Kevinův trenér? (zeptal se)
Marisol: Terry Bloom, trénuje Kevina fotbal... (odpověděla)
Horatio: Dobře, počkej tady. (řekl a odešel k Terrymu) Terry! Terry!
Terry: Co se stalo? Zapomněl si něco? (zeptal se nechápavě)
Horatio: Nesvěřil si se, že trénuješ fotbalisty na univerzitě Miami.
Terry: Není to zrovna o čem by se dalo mluvit. Nedostávám sice za to tolik kolik bych potřeboval, ale uživí mě to. (podotknul a pak si všimnul Marisol) Není dobrý nápad aby tu byla Marisol...
Horatio: Jak to myslíš?
Terry: Ten co jí vyfotil je z tvojí laboratoře...
Horatio: Jak tohle víš? (zeptal se vážným hlasem)
Terry: Tady o tom mluvit nebudu. (odpověděl a dal Horatiovi papír s adresou) Sejdeme se tady...
Horatio: (se podíval na napsanou adresu a řekl) Dobře. A Terry..., nezklam mě.
Terry: Neboj, nezklamu. (řekl a odešel)

Příště čti:
Dorazí Terry na schůzku s Horatiem, kterou sám zařídil. A jak dopadne Marisol s Kevinem, která bude muset čelit dalším nátlakům? To vše v následující kapitole...

NÁBĚR SBé

19. july 2013 at 20:25 | Marisol a Katherine |  Different

NABÍRÁME NOVÉ SBÉ.


Pokud se chceš s námi spřátelit klikni na ikonu SBé v menu.
Prosím pište komentáře jenom ZDE.

Děkujeme za pochopení Marisol and Katherine admins blogu.



NEJLEPŠÍ PŘÁNÍ KE TŘETÍM NAROZENINÁM BLOGU - OD ČTENÁŘŮ

19. july 2013 at 19:56 | Marisol a Katherine |  Different
Přeji všechno nejlepší, hodně štěstí. Hlavně hodně úspěchů do dalších let. Samozřejmě, že to přeji blogu Smějící se.

Od čtenářky Mony.
______

Přeji hodně nových čtenářů, hodně štěstí a všechno nejlepší. Co víc přát? Hlavně ať tu s námi dlouho jsi. Úžasný

Od čtenářky Lindy.
_______

Přeji jen to nejlepší, hodně návštěv a nových SBé.

Od čtenáře Tomáše.
_______

Všechno nej, hodně štěstí. Taky hodně těch úspěchů a co nejvíc čtenářů. Taky bych chtěla popřát co nejvíce nových SBé a hodně náštěv. Nevíme co více psát, asi jen to: trochu úsměvu ať jde lépe psaní povídek. S vyplazeným jazykem

Od čtenářky Sáry a taky bývalé spoluadminky.
_______

Hodně štestí v dalších letech. Hodně náštěv a nových SBé a čtenářů.

Od čtenáře Lukase.
_______

Přejem jen to nejlepší. Taky hodně úspěchů v psaní povídek. Velký náběr SBé a taky hodně čtenářů a velkou návštěvnost.

Od čtenářů Jirky, Martina a Simony Mrkající
_______
VŠECHNO NEJLEPŠÍ:


Od čtenářky Martinky


Všem moc děkujeme za přání.
A těch, které jsme přání nepublikovali si nelamte hlavu. I Vám patří poděkování za vaše poslané přání.

Marisol and Katherine

Co se to dnes na blogu děje??

18. july 2013 at 16:09 | Marisol a Katherine |  Different

DNES NÁŠ BLOG SLAVÍ JIŽ 3. NAROZENINY OD SVÉHO ZALOŽENÍ.


VŠEM KDO NÁM POSLAL NAROZENINOVÁ PŘÁNÍ DĚKUJEME. A TI CO JEŠTĚ NEPOSLALI MAJÍ MOŽNOST JEŠTĚ DO DNEŠNÍCH 23:00 HOD. POTÉ UŽ ŽÁDNÉ NAROZENINOVÉ PŘÁNÍ NEPŘÍJMÁME...

PROSÍM PŘÁNÍ NÁM POSÍLEJTE ZPRÁVOU AUTOROVI, JINAK NEBUDOU ZAŘAZENA DO SLOSOVÁNÍ O NEJLEPŠÍ NAROZENINOVÁ PŘÁNÍ. DĚKUJEME.

NEJLEPŠÍ PŘÁNÍ PUBLIKUJEME ZÍTRA.


S POZDRAVEM VAŠE BLOGERKY:


DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola druhá

18. july 2013 at 12:30 | Marisol |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
V laboratoři:
Horatio: Volal si mi Franku?
Frank: Jo..., zjistil jsem víc o tom našem zavražděném. Pracoval jako obchodní manažer. Má ženu a dvě malé děti. Bydlí v Palm Beach.
Horatio: Díky Franku.
Frank: Není zač.

Dům Vogelových:
Do domu Vogelových přijel Horatio a Eric, oznámit Filipově ženě, že její manžel je mrtvý.
Horatio: Vy jste paní Vogelová? (zeptal se, když jí uviděl stát před domem)
Maria: Ano. Kdo jste vy?
Horatio: Jsem poručík Horatio Caine, tohle detektiv Eric Delko. Musíme vám oznámit, že jsme dnes odpoledne našli vašeho manžela mrtvého.
Marii jako by se zastavil dech...
Maria: Jak...? Kdo mu to udělal?
Eric: To se snažíme zjistit. Měl váš manžel nepřátele?
Maria: Ne. Pracoval v klidné čtvrti kousek odtud... Nevím kdo by ho chtěl zabít...
Horatio: Je mi to líto..., ale musím se vás zeptat. Podle svědků se z někým pohádal, neměl problémy třeba v práci?
Maria: O ničem takovém nevím... Mohla bych... mohla bych jít teď dovnitř musím to říct dětem. (řekla zamlkle a chtěla odejít)
Horatio: Jistě, ale kdyby vás cokoliv napadlo zavolejte. (řekl a podal jí svou vizitku)
Maria: Dobře... (odpověděla, vzala si jeho vizitku a odešla do domu)
Horatio s Ericem odešli poté také.

Ve škole:
Před hodinou matiky se třída medicíny druhého ročníku bavila o Eppsovi. Nelíbilo se jim totiž jak jim vysvětluje matiku.
Christina: Nechápu proč musíme mít Eppse na matiku. Sotva jí chápu a Epps to nedokáže ani vysvětlit.
Judy: Co máš z toho? Já v matice plavu od prváku…
Marisol: Chodíme do školy sotva týden a mám plnou hlavu jak zvládnu čtvrtletní test z matiky.
Julie: Hmm… tím si nelam hlavu Mari, to já taky.
Lena: Snad budu mít konečně štěstí a vypočítám aspoň jeden z těch jeho hloupých grafů… Sice s Davisem jsem měla taky problém, ale on mi aspoň poradil.
Jack: Na to si budeme muset zvyknout.
Julie: Jo to asi jo, ale vysvětli mi proč když se tě Epps na něco zeptá díváš se na něj, že nic nevíš, ale přitom to umíš na jedničku!
Jack: Hmm… na tohle neznám odpověď…
Katherine: Nevím jak vy, ale jdu po škole za Davisem. Snad mi pomůže a nevykecá to Eppsovi. (řekla a zasmála se)
Thomas: O tom jsem taky přemýšlel… (vyhrkl se sebe)
Marisol: Snad se při dnešním testu trefím, alespoň do jedné ze správné odpovědi.
Katherine: Epps nám, ale neporadí... a všichni budeme mít za pět.

V laboratoři:
Natalie: Ahoj, prý ti donesli vražednou zbraň.
Calleigh: Jo. Je to revolver ráže 38.
Natalie: Jsou na ní nějaké otisky?
Calleigh: K tomu jsem se ještě dostala, ale rýhování souhlasí z kulky, kterou Alexx vytáhla z Filipa Vogela.
Natalie: Víme na koho je registrovaná?
Calleigh: Jo... Terry Bloom. Seděl za přepadení a pašování drog.
Natalie: Horatio si s ním bude chtít promluvit.
Calleigh: Zavoláš mu?
Natalie: Ne, zavolej mu ty je to tvoje práce.
Calleigh: Dobře.
Výslech Terryho Blooma:
Terry: Zdravím Horatio.
Horatio: Terry myslel jsem si, že jsi se poučil od toho zatčení v bance.
Terry: No tak Horatio znáš mě, já už s drogami nekšeftuji. A to co se stalo v té bance je už asi pět let.
Horatio: (se usmál) To sice je Terry, ale našli jsme tvoji zbraň.
Terry: Moji zbraň? A kde? Už pár dní jí postrádám...
Horatio: Nahlásil si to?
Terry: Jo... Mám dokonce potvrzení, že jsem to byl nahlásit. (řekl a vytáhl z kapsy zmuchlaný papír)
Horatio se jen udiveně podíval na papír, který mu Terry položil na stůl.
Terry: Tak co? věříš mi?
Horatio: Nechám ověřit jestli je pravý. A pak uvidíme na čí straně je pravda. (podotkl)
Terry: Je pravý, byl jsem to tiž nahlásit tady. Jinde by mě asi nepustili. (řekl pobaveně)
Horatio: Jistě... (usmál se a odešel)

U Horatia doma:
Marisol pozval domů Kevina. Po dlouhé době si konečně mohli promluvit. Ale nemluvili o čem chtěli... Místo povídání došlo k menšímu románku.
Kevin: Kdy se má vrátit tvůj otec?
Marisol: Až pozdě večer... Nemusíš mít strach.
Kevin: Hmm... Já ho nemám. (řekl a usmál se)
Marisol: Já taky ne... (řekla nenápadně)
Kevin: Opravdu? Zajdeme někdy na brusle?
Marisol: Nevím jestli mi to otec dovolí.
Kevin: A já myslel, že po tom co se ten chlap neukázal za ty tři měsíce či kolik to vlastně je už můžeš.
Marisol: Víš s mým otcem je to kapku složitější.
Kevin: Tak se někdy ulejeme z poslední hodiny, co ty na to?
Marisol odešla k oknu a chytla do ruky svůj přívěšek. Kevin hned poznal, že se něco stalo a přišel k ní.
Kevin: Je všechno v pořádku? (zeptal se nenápadně)
Marisol: Jo... (odpověděla a objala ho)
Kevin: Řekneš mi co se stalo?
Marisol: Promiň... To byla jen taková menší vzpomínka... Už je to pryč. (řekla a usmála se)
Kevin: Znám na to jeden lék. (řekl, vzal Marisol za ruku a zavedl jí až k posteli)
Marisol: Opravdu takový lék zabírá? Mě učili, abych zavřela oči a vzpomněla si na něco hezkého...
Kevin: Tak to udělej. (podotkl)
Marisol udělala co po ní Kevin chtěl. Oba si nakonec lehli na postel...

Příště čti:
Jak tohle dopadne když doma ukáže Marisolnin otec? Stihnou zakrýt stopy? Prozradí další kapitola...