DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY XIX

23. february 2013 at 12:40 | Marisol |  DREAM of CRIME or HOW IT REALLY WAS
V autě:
Marisol: Tati kam to jedeme?
Horatio: …
Marisol: Proč se mnou nemluvíš?
Horatio: Za chvíli tam budeme…
Marisol: Proč mi nechceš říct, kam jedeme?
Horatio: Brzy se to dozvíš…
O několik minut později na jejich chatě v Colar Gables:
Marisol: Proč jsme na naší chatě? (zeptala se nechápavě)
Horatio: Marisol promiň, ale teď není čas na vysvětlování. Tak, že půjdeme dovnitř.
Horatio a Marisol odešli do chaty.
Marisol: Tati, proč mi nechceš říct pro jsme tady?
Horatio: Teď mě dobře poslouchej, každou chvíli sem přijede hlídka a ty mi musíš slíbit, že zůstaneš tady.
Marisol: Jasně…
Horatio: Dobře. Musím se vrátit do laboratoře. (řekl a odešel)
V autě:
Kousek od chaty seděl v autě Patrick a pozoroval dění kolem ní. Patrick hned jak Horatio odjel volal Peterovi.
Peter: Co máš nového?
Patrick: Caine právě někam odjel a nechal Marisol samotnou.
Peter: Dobře drž se zpátky…

V laboratoři:
Do laboratoře dorazil Horatio.
Frank: Ahoj, už jsem ti chtěl volat.
Horatio: Byl jsem si ještě něco zařídit.
Frank: Už jsi to řekl Marisol?
Horatio: Ještě ne…
Frank: Tohle jsou nejnovější zprávy o Simmonsovi. (řekl a podal Horatiovi papír se zprávou) Naposledy ho viděli v Gables.
Horatio: Kde přesně?
Frank: To nevím…, ale podle všeho má parťáka.
Horatio: Známe jeho jméno?
Frank: Ano, Patrick Marshall. Znáš ho?
Horatio: Jo…
O chvíli později:
Horatio a Eric probírali případ Petera Simmonse.
Eric: Ten případ si pamatuju. Kolik tehdy dostal?
Horatio: Měl dostal deset let, ale porota to viděla jinak a dala mu jen šest.
Eric: Nemohl si nic dělat.
Horatio: Chybělo málo a mohl dostat i patnáct.
Eric: Mrzí mě to…
Horatio: Jo to mě taky.

Ve městě:
Kathrine: To, že chodíš s mojí spolužačkou a navíc s mojí nejlepší kamarádkou ti nedává právo si psát esemesky z mého mobilu.
Kevin: No tak ségra, tobě vždy rodiče dají na kredit dřív než mě… (podotknul Kevin)
Kathrine: A divíš se, když ho vždy tak brzo protelefonuješ. ( zasmála se)
Kevin: Hahaha…
Kathrine: Tentokrát si svůj mobil budu hlídat.
Kevin: Jak chceš.
Kathrine: Víš co, přemluvím rodiče aby ti dali na kredit, ale pod podmínku, že už se mého mobilu nikdy bez mého vědomí nedotkneš. Co ty na to?
Kevin: Dobře platí… (řekl a podal Kathrine ruku a ta jemu)

Chata Caineových:
Horatio: Volal si mi? (řekl když vešel do chaty)
Billy: Ano. Volal jsem vám kvůli Marisol. Když jsem přijel nechtěla vyjít ze svého pokoje…, lépe řečeno zamkla se tam.
Horatio: V telefonu jsi mluvil o útěku.
Billy: Ano, to je pravda.
Horatio: Co se stalo?
Billy: Když konečně odemkla slyšel jsem z pokoje šramot, tak jsem se tam šel podívat. Chtěla utéct oknem…
Horatio: Díky Billy. (řekl a odešel za Marisol)
Ahoj, můžu dál?
Marisol: Klidně… (řekla zamlkle)
Horatio: Prý si chtěla utéct. (řekl a sedl si vedle Marisol na postel)
Marisol: Hmm…
Horatio: Marisol promluvme si.
Marisol: …
Horatio: Dobře, něco jsem ti dovezl. (řekl a dal před Marisol knížku)
Marisol: Děkuji… (řekla když vzala do ruky knížku)
Horatio: Nemáš zač.
Horatio si stoupnul a odešel.
N druhý den vše probíhalo jinak. Ráno Marisol ze zvědavosti nahlédla do Horatiovy složky, ve které byly papíry. Dozvěděla by se však víc kdyby jí v tu chvíli neviděl…
Marisol: (vyšla ze svého pokoje a sedla si na gauč, před gaučem byl skleněný stůl a na něm ležely papíry ve složce) To jsem já… (řekla si pro sebe a leknutím se opřela o opěradlo gauče a dál si prohlížela fotografie)
Mezitím k ní přišel Horatio a docela ho naštvalo co viděl…
Horatio: Marisol co to děláš?
Marisol: Tati…? Promiň… (řekla a rychle schovala fotky zpátky)
Horatio: Už to nikdy nedělej! Rozumíš?!
Marisol: Jo…

V laboratoři:
Natalie: To je zbytek těch fotek ze Simmonsova domu?
Ryan: Jo. A na všech je Marisol…
Natalie: Na těchto ne. (řekla když si prohlížela fotky)
Ryan: Ukaž?
Natalie podala Ryanovi fotky a ten se jen udiveně koukal.
Ryan: To je Horatio…
Natalie: Jo, ale proč je sleduje?
Ryan: Netuším, ale Horatio už jednou Simmonse chytil.
Natalie: O tom případu jsem slyšela. Bylo to myslím před devíti lety.
Ryan: (zapnul notebook a začal něco psát) Před devíti lety, říkáš?
Natalie: Ano…
Ryan: Jméno… Peter Simmons…, krádeže aut měl dostat deset let. (řekl Ryan a natočil počítač naproti Natalii)

Dům Patricka Marshalla:
Peter ležel na pohovce. Mezitím přišel Patrick a byl docela naštvaný…
Patrick: Tohle je pro tebe… (řekl a hodil po Peterovi velkou obálku)
Peter: S tebou se dobře obchoduje. (zasmál se a sednul si)
Patrick: Já, ale s tebou neobchoduji. (bránil se)
Peter: Opravdu? Je to jen kvůli tobě, že poldové našli všechny ty fotky a kazety! (rozčílil a plivl před Patricka)
Patrick: Hmm… pořád si to ještě můžu rozmyslet. A komu poldové uvěří? Chlápkovi co málem vyhodil do povětří prázdný rodinný dům? anebo zlodějíčkovi, kterému prošlo obvinění… (zasmál se)
Peter: Jestli to někomu cekneš… tak tě zabiju!
Patrick: Vydírej si někoho jiného…, kamaráde. (zasmál a odešel)
Peter: Už se těším.

Následující kapitoly prozradí co se stane když Marisol nepočká na svůj odvoz ze školy, který jí zařídil její otec. Riskuje Marisol, když pojede se svými spolužáky…?
Jak to nakonec dopadne…?
 

1 person judged this article.

Comments

1 Dana Dana | 2. march 2013 at 0:48 | React

Horatio nemusel tak po Marisol kričet. :( Vždyť to byly jen obyčejné fotky... :)

2 Dana Dana | 2. march 2013 at 0:49 | React

Jo jinak pěkně napsané, chválím 8-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement